Názory – fakty.

Staří pamětníci měli v hlavě rodokmeny vlastní i rodokmeny sousedů. Dovedli poutavě vyprávět o mnohých věcech, které pero kronikárovo nezaneslo do svých zápisů. V dnešní době se pak neprávem zapomíná na ty, kteří zde žili, pracovali, trpěli i radovali se dávno před námi. Mnozí lidé říkají: "Co mně je po tom, kdo byl můj dědeček. Za to si nic nekoupím." Co my můžeme čekati od svých potomků, když budou mít takový nezájem a takovou neúctu vůči nám a naší práci, jako ji máme my ke svým předkům? Zapadneme v moře nepaměti a nikdo nebude vědět, co jsme zde vykonali. My jsme mostem mezi pokoleními dávno zemřelými a dosud nenarozenými potomky. My jim máme předávat zkušenosti našich předků, aby v životě netápali a nezačínali hledat to, co už dávno nalezeno...

(František Šilar vpráci Náš rod, Ústí nad Orlici 1993, s. 5)